Kdo jsou premonstráti?

 

Svatý Norbert

Svatý NorbertSvatý Norbert se narodil kolem roku 1080 v oblasti Dantem ve Vestfálsku. K víře se obrátil náhle, asi tak jako sv. Pavel. Jako mladý kanovník žil ve velkém přepychu na královském dvoře. Znenadání změnil svůj život a rozdal svůj majetek chudým. Na kněze byl vysvěcen v katedrále v Kolíně nad Rýnem. Bylo mu něco přes 30 let, když se rozhodl zasvětit svůj život pastoračním cestám a pokání. Procestoval část Francie (dnešní Belgie) a část Německa. Hlásal obrácení, napomínal kněze a řeholníky, hájil papežství, dával rady císaři a později soustředil své žáky mezi Laon a Soissons v jednom izolovaném místě v severní Francii v Prémontré. O vánoční noci roku 1121 Norbert a jeho druhové složili řeholní sliby v chrámu zasvěceném P. Marii a sv. Janu Křtiteli: takto se zrodil řád „řeholních kanovníků v Prémontré“. Zanedlouho bylo vystavěno mohutné opatství: budova s vysokými zdmi postavená na vysušených močálech. Zde žili řeholníci v nadšení a osamělosti. Tito nadšení řeholníci osídlují do té doby neznámou a pustou oblast, jejíž jméno znenadání vstupuje za zvuku hymnů a žalmů do církevních dějin.

   V roce 1126 byl v Římě řád schválen a Norbert se stal arcibiskupem v Magdeburgu v Sasku. Zde pracoval po celých sedm let na formaci kněží, které vedl k naprosté oddanosti svému stavu a k úplné duchovní čistotě. Po cestě do Itálie, při které doprovázel papeže Innocence II. do Říma, Norbert vážně onemocněl. Dne 6. června 1134 zemřel v Magdeburgu. Vzápětí začal být hluboce uctíván od všeho lidu. Svatořečen byl až v roce 1582. Roku 1627 byla jeho tělesná schránka přenesena do premonstrátského opatství na Strahově a jeho opatský chrám byl povýšen na basiliku v roce 1991.

   Při založení řádu měl Norbert především na zřeteli společné prostředky k životu, život ve společenství a službu Bohu a bližním. Motto jeho druhů výstižně vyjadřuje jeho horlivost a jeho prozřetelnost: „Ad omne bonum opus parati – Připraveni ke každému dobrému dílu“.

 

Premonstrátský řád

Klášter PrémontréPo jmenování Norberta za arcibiskupa v Magdeburgu byl zvolen svatý Hugo z Fosses prvním opatem v Prémontré. Během jeho řízení rádu byly přesně stanoveny tomuto mladému řádu jeho charismata a jeho struktury. 

  Premonstrátský řád se skládá z autonomních opatství, jejichž kanovníci touží žít podle evangelia, hlásat radostnou zvěst podle apoštolské konstituce první křesťanské komunity v Jeruzalémě a podle řehole sv. Augustina. 

  Od roku 1124 se premonstrátský řád stále rozšiřoval: do Francie, Belgie, Vestfálska, Bavorska, Saska, Holandska, Skotska, Švýcarska, Lotrinska, Itálie, Čech, Uher, Španělska, Řecka a Palestiny, kde vznikala početná opatství. 

  Od samého založení rádu se sv. Norbert a jeho učedníci oddávali postu a fyzickým pracím a zbytek svého času věnovali duchovní správě, pohostinnosti chudým a poutníkům a slavení hodinek, meditaci a studiu. 

  Premonstrátský řád se zasazoval vždy za nezbytnost obrácení, které vzbuzovalo v církvi obrodu. Řád však také vždy sehrál důležitou roli při hlásání evangelia a byl stále připraven zasazovat se za potřeby jak církve tak i společnosti. Norbertovy ideály se staly ztělesněnou skutečností a jeho zkušenosti se uchovaly stále živé po celá staletí a měly svůj význam v každé době. Na prahu třetího tisíciletí se premonstrátský řád rozšířil do pěti světadílů a evropský Norbert se tak stal Norbertem světovým. 

  V roce 1142 napsal sv. Bernard jeruzalémské královně Melisandě: „myslím, že dobrozdání, které Vám ohledně premonstrátů posílám, není ani zapotřebí, poněvadž jejich působení je samo o sobě vizitkou“. Slova svatých se mohou zapomenout, ale jejich dobrozdání zůstávají platná.

 

Premonstráti v Čechách

Strahovský klášterOd samého počátku se olomoucký biskup Jindřich Zdík stal prostředníkem při zakládání premonstrátských opatství v Čechách a na Moravě. V roce 1143 na jeho naléhání bylo vysláno několik premonstrátů ze Steinfeldského opatství, které se nachází v dnešní diecézi Cáchy, do Prahy. Zde v roce 1143 založili první komunitu se jménem Sion, známou též pod jménem Strahov. Takto vznikla nová větev řádu sv. Norberta, jež pokrývala celé Čechy a zasahovala i na Moravu. Později, když se již trvale zabydleli v Praze, v roce 1145 strahovští premonstráti založili Litomyšl, jejíž členové potom v roce 1150 založili Hradisko. Strahov v roce 1190 též založil Louku, 1193 skrze bl. Hroznatu Teplou a 1202 Chotěšov, 1209 Zábrdovice. Toto poslední společenství v roce 1211 založilo pro sestry klášter premonstrátek v Nové Říši, jenž byl později předám premonstrátským kanovníkům. Toto převorství se v roce 1733 stalo opatstvím.

   Biskupovi Jindřichu Zdíkovi se podařilo získat probošta ze Steifeldu, aby založil druhé opatství v Čechách. Steinfeldští premonstráti založili opatství želivské, jež později v roce 1187 založilo ještě opatství v Milevsku.

   Kromě Nové Říše, byly založeny ženské kláštery také z jiných premonstrátských opatství v Čechách. V letech 1143-50 Doksany, 1149-50 Louňovice, 1183 Kounice, a 1202 Chotěšov. Převorství na Svatém Kopečku, založené komunitou z Hradiska okolo roku 1630, se v roce 1902 stalo kolébkou Kongregace sester premonstrátek.

 

Třetí řád

 Sv. Norbert poradil zbožnému hraběti Theobaldovi, který pomýšlel na vstup do kláštera tohoto řádu, že v jeho případě bude lépe, když zůstane ve světě a ve svém postavení, ožení se a založí rodinu. Oblékl mu však krátký bílý škapulíř a složil pravidla pro jeho duchovní život. Přidružil ho tak k premonstrátskému řádu. Mnozí - i Theobaldova manželka - následovali pak jeho příkladu.Klášter Teplá

K širšímu premonstrátskému společenství tepelské kanonie (Třetí řád nebo Společenství přátel) mohou patřit nejen ti, kteří žijí v blízkosti Teplé, ale i prostorově vzdálení. jejich zájem je zvlášť žádoucí právě dnes, kdy Tepelsko je ve skutečnosti misijní území.

Ke Třetímu řádu nebo k Společenství přátel mohou patřit tito katoličtí křesťané:

- diecézní kněží, jáhnové (i ženatí), případně bohoslovci,
- neženatí muži a neprovdané ženy, případně vdovci a vdovy, kteří nepomýšlejí na manželství,
- ti, kteří v manželství žijí, nebo na něj pomýšlejí,
- rodiče a členové rodin premonstrátských řeholníků a řeholnic,
- ti, kdo s premonstrátskými řeholníky spolupracují a pomáhají jim.

Širší společenství s premonstrátským řádem neznamená, že by se měli snoubenci, manželé... po způsobu řeholníků vzdalovat časných záležitostí a hodnot (ovšem slučitelných se zásadami křesťanského života), mají je užívat jako stupňů k věčnému Cíli, mají usilovat o svatost svou vlastní cestou. Laici patřící do širšího premonstrátského společenství se mají slovy církve o nich a pro ně (zejména konstituce Lumen gentinum ve IV. a V. kapitole; konstituce I. vatikánského sněmu Gaudium et spes čl. 36-39, 43,44; apoštolský list papeže Jana Pavla II. Christifideles laici), nepřeslechnout je a snažit se je uskutečňovat.

Znaky života v širším premonstrátském společenství

Těm, kteří žijí v širším premonstrátském společenství, má být vlastní, snažit se s Boží milostí o hlubší duchovní život. To není možné bez pokání a kajícnosti, které nejsou jen něčím jednorázovým, ale mají mít trvalý celoživotní ráz. Zvláštní význam má přitom svátost pokání - svátost smíření. Ať se člen širšího premonstrátského společenství nespokojí s minimem jedenkrát za rok, velmi užitečná je pravidelnost, zejména měsíčně.

Ať ze života členů širšího premonstrátského společenství nevypadne půst; svědomitější zachovávání posvěcení pátku, půst od masa nebo kouření, alkoholu může být dobrým začátkem. Doporučujeme podobný půst i ve středu. Je však třeba vyvarovat se přepínání v postu. Kdyby chtěl někdo konat větší posty, je třeba poradit se s moudrým zpovědníkem.

Biskup Radkovský a tepelští kanovníciPokání a kajícnost neznamenají smutný, neradostný život, i když někdy mohou být nepříjemné a obtížn,. kajícnost i velikonoční radostnost (symbolizované také bílým šatem) má vyznačovat premonstráty.

Láska k Božímu slovu má být vlastní každému křesťanovi. Kdo patří do premonstrátského společenství, ať celoživotně stále hlouběji objevuje bohatství Písma svatého, vniká do jeho smyslu a tím získává účast na Boží moudrosti. Velmi praktickou spojnicí mezi Biblí a praktickým životem je přijetí určitého biblického verše jako vůdčí myšlenky pro život v určitém období.

K charakteristickým znakům premonstrátského řádu patří důraz na slavení liturgie. Členové širšího premonstrátského společenství ať usilují o hlubší porozumění liturgii, o její intenzivní prožívání, podle svých možností o aktivní účasti na ní, péčí o úpravu a čistotu liturgického prostoru. Ti členové širšího premonstrátského společenství, kteří nemají povinnost modlit se liturgickou denní modlitbu církve, ať se často modlí alespoň některou její část, např. nešpory nebo komplementář (jsou i v novém Kancionálu) nebo alespoň i některý její prvek, např. Benediktus, Magnificat...

Eucharistie je středem a sluncem liturgického života.K plnější účasti na mši svaté patří svaté přijímání, ke kterému mají členové širšího premonstrátského společenství přistupovat často. Pokud možno ať se nespokojí s účastí jen v neděli a v ostatní dny s povinnou účastí, ovšem ať nezanedbávají své povinnosti v zaměstnání, k rodině apod.

K úctě Nejsvětější svátosti náleží také společné či soukromé adorace (třeba i na dálku), návštěva Nejsv. svátosti apod.

Do premonstrátského společenství patří neodmyslitelně Mariánská úcta. Ta nemá být jen neurčitě citová - je důležité osvojit si její zdravý věroučný základ a snažit se mariánsky žít, s církví prožívat mariánské svátky, podobně jako andělské pozdravení "Zdrávas Maria", ať je širšímu premonstrátskému společenství velmi drahý chvalozpěv Magnificat a modlit se ho pokud možno denně, kdo má velmi málo času, může využít nějakého čekání k modlitbě alespoň některého desátku růžence...

Protože člen širšího premonstrátského společenství je přidružen k řádu řeholních kanovníků, jehož cílem je prohloubené prožívání účasti na kněžství Kristově, má i on svými modlitbami za svatost života kněží, za věrnost, za nová kněžská a řeholní povolání k tomu přispívat a podle svých možností kněžím pomáhat, aby mohli lépe konat svou svatou službu. Má také plnit své vlastní úkoly, např. různé služby lektorů, funkce ve farní radě...

Bližší informace o Třetím řádu a Společenství přátel můžete získat u premonstrátských kanovníků kláštera v Teplé.